ces
prevenci úrazů „Práce na plynových zařízeních" a soubor předpisů „Technické
předpisy pro plynové rozvody DVGW-TRGI". Proto byly ve shodě s příslušným
oborovým sdružením a v návaznosti na tento soubor předpisů stanoveny zkušební
tlaky na maximální hodnotu 0,3 MPa (3 bary) stejně jako u zatěžovacích zkoušek
a kontrol těsnosti. Tím jsou splněny národní předpisy."
V souvislosti s postupy A, B, C pro tlakové zkoušky pomocí vody, které jsou uvedeny
v odstavci 6.1 normy EN 806-4:2010, je v návodu „Kontroly těsnosti rozvodů pitné
vody pomocí stlačeného vzduchu, inertního plynu nebo vody" (leden 2011) T 82-2011
německého Ústředního svazu společností z oboru sanity, topení a klimatizace
(ZVSHK), pro Německo stanoveno: „Z důvodů praktické proveditelnosti na stavbách
byl na základě praktických pokusů zvolen upravený postup, jenž je použitelný pro
všechny materiály a kombinace materiálů. Aby bylo při kontrole těsnosti možné zjistit
i nejmenší případné netěsnosti, došlo oproti hodnotě stanovené v normě k prodlou-
žení zkušební doby. Jako základ pro provádění kontroly těsnosti pomocí vody pro
všechny materiály slouží zkušební postup B podle DIN EN 806-4."
Zjišťuje se:
Kontroly těsnosti pomocí inertních plynů (např. dusík)
„V budovách, ve kterých jsou zvýšené hygienické požadavky, jako jsou například
zdravotnická zařízení, nemocnice, nebo ordinace lékařů, může být požadováno
použití inertních plynů, aby se vyloučila kondenzace vlhkosti v potrubí." (Není možné
s REMS Multi-Push.)
Kontrola těsnosti pomocí stlačeného vzduchu se vykonává, když
● lze očekávat delší dobu odstávky od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do
provozu, zvláště při průměrných teplotách > 25 °C, aby se zamezilo možnému
množení bakterií,
● potrubní rozvod od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do provozu nemůže,
např. kvůli mrazu, zůstat zcela naplněný,
● je v případě částečně vyprázdněného vedení ohrožena korozivzdornost materiálu
Kontrola těsnosti pomocí vody se může vykonat, když
● od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení rozvodu pitné vody do provozu je
zajištěna výměna vody v potrubí v pravidelných intervalech, nejpozději po sedmi
dnech. A dále, když
● je zajištěno, že je přípojka vody pro použití v domácnosti nebo pro staveništní
účely propláchnuta a tím připravena pro připojení a provoz,
● plnění rozvodu vody probíhá přes hygienicky bezvadné součásti,
● od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do provozu zůstává soustava zcela
naplněna a je možné vyhnout se částečnému doplňování.
Zásobování pitnou vodou ve znění ze 2. srpna 2013, § 11
3)
Pro Německo je v Zásobování pitnou vodou ve znění ze 2. srpna 2013 v § 11 „Látky
pro úpravu a postup dezinfekce" stanoveno, že pro dezinfekci pitné vody smí být
používány pouze látky, které jsou uvedeny na seznamu spolkového ministerstva
zdravotnictví. Tento seznam vede spolkový úřad pro ochranu životního prostředí.
Technická norma – pracovní list DVGW W 557 (A), říjen 2012, Německého
4)
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutscher Verein des Gas- und
Wasserfaches e.V.).
V Německu musí být dodržovány podrobné pokyny k „Čistění a dezinfekci rozvodů
pitné vody" uvedené v Technické normě – pracovním listu DVGW W 557 (A),
říjen 2012, Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW).
V článku 6 „Čistění" v odstavci 6.1 „Všeobecné, cíl čistění" se uvádí: „V případě
mikrobiologického znečistění pitné vody musí být nejdříve provedeno čistění. V těchto
případech může být po skončení čistění nutné provést dezinfekci zařízení."
V článku 6.3 „Čistění" jsou mimo jiné popsány postupy „Proplachování vodou"
a „Proplachování směsí vody a vzduchu" známé z normy EN 806-4. Jak při nové
instalaci, tak i při opravách, se do potrubního systému mohou dostat nečistoty, příp.
dokonce hrozí nebezpečí mikrobakteriální kontaminace. V odstavci 6.3.2.2 „Propla-
chování směsí vody a vzduchu" se vysvětluje: „Pro odstranění inkrustací, usazenin
nebo biologického povlaku ve stávajícím potrubí je nutné proplachování vodou
a vzduchem, aby se dosáhlo zvýšeného čisticího výkonu. Prostorově působící
turbulentní proudění působí místně vyšší silou a snadněji uvolňuje usazeniny. Proti
proplachování vodou se výrazně snižuje spotřeba vody."
V článku 7 „Dezinfekce" je podrobně popsána tepelná a zejména chemická dezinfekce
zařízení jako diskontinuální opatření pro dekontaminaci rozvodů pitné vody. „Dezin-
fekci zařízení smí provádět pouze odborné firmy." V odstavci 7.4.2 jsou jmenovány
3 „osvědčené dezinfekční chemikálie", peroxid vodíku H
a oxid chloričitý ClO
, jejich příslušné koncentrace pro použití a doba působení.
2
Např. koncentrace při použití peroxidu vodíku je 150 mg H
24 hodin. V Příloze A najdete bližší informace o těchto dezinfekčních chemikáliích,
např. o jejich použití a bezpečnosti práce. V Příloze B jsou uvedeny informace
o odolnosti materiálů vůči působení doporučených dezinfekčních chemikálií.
Návod „Proplachování, dezinfekce a uvádění do provozu rozvodů pitné
5)
vody" (srpen 2014) německého Ústředního svazu společností z oboru sanity,
topení a klimatizace (ZVSHK – Zentralverband Sanitär Heizung Klima)
Pro Německo jsou v návodu „Proplachování, dezinfekce a uvedení rozvodů pitné
vody do provozu" (nové znění ze srpna 2014) od německého Ústředního svazu
společností z oboru sanity, topení a klimatizace (SVSHK – Zentralverband Sanitär
Heizung Klima) obsaženy původně stanovené, komplexní metody k proplachování
a dezinfekci rozvodů pitné vody. Tyto jsou v široké míře potvrzeny normou EN
806-4:2010 a technickou normou – pracovním listem DVGW W 557 (A), říjen 2012,
Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutscher Verein des
Gas- und Wasserfaches). Zvláště jsou navíc rozebírány chemické prostředky k
dezinfekci a popisuje se tepelná dezinfekce.
Technické předpisy pro plynové instalace
6)
Evropská norma EN 1775:2007 „Zásobování plynem – Plynovody v budovách"
Tato evropská norma EN 1775:2007 „Zásobování plynem – Plynovody v budovách"
v článku 6 Zkoušení 6.1.1 stanovuje: „Nová potrubní vedení nebo každé stávající
vedení, na kterých se provádějí práce popsané v článku 8.5, se smí do provozu uvést
nebo znovu uvést pouze tehdy, když byly úspěšně provedeny zkoušky předepsané
v článku 6." Jako zkušební médium se doporučuje použít přednostně vzduch. Je
vyžadována pevnostní zkouška jako funkce maximálního přípustného provozního
tlaku MOP a následně zkouška těsnosti. „Přiváděný zkušební tlak pro zkoušku těsnosti:
– musí být minimálně stejný jako provozní tlak;
– nesmí být obvykle vyšší než 150 % tlaku MOP, jestliže MOP leží nad 0,1 baru."
„Pro vedení s tlakem MOP ≤ 0,1 baru nesmí být zkušební tlak pro zkoušku
pevnosti > 150 mbar."
Uživatelé této evropské normy si musejí být vědomi toho, že mohou existovat
podrobnější národní normy nebo technické předpisy v jednotlivých členských státech
CEN. Při výskytu rozporů z důvodu restriktivnějších požadavků v národních zákonech/
předpisech oproti požadavkům v této normě mají přednost národní zákony/předpisy,
jak je vysvětleno v technické zprávě CEN CEN/TR 13737.
Technické předpisy – pracovní list G 600, duben 2018 (DVGW-TRGI 2018),
7)
Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutsche Verei-
nigung des Gas- und Wasserfaches)
V Německu je třeba respektovat Technické předpisy – pracovní list G 600, duben
2018 (DVGW-TRGI 2018), „Technické předpisy pro plynové instalace" Německého
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutsche Vereinigung des Gas- und
Wasserfaches).
V odstavci 5.6.2 „Bezpečnostní opatření během zkoušení" se stanovuje následující:
„Max. zkušební tlak nesmí překročit hodnotu 3 bary. Podle odstavce 5.6.3 se zkoušky
smí volitelně provádět pomocí stlačeného vzduchu. Podle odstavce 5.6.4 platí:
„Vedení s provozním tlakem do 100 mbar včetně podléhají následujícím zkouškám:
a) zátěžová zkouška,
b) zkouška těsnosti
c) zkouška použitelnosti u rozvodů v provozu"
Zkoušku použitelnosti nelze vykonávat prostřednictvím REMS Multi-Push.
Předpis oborového sdružení „Provozování pracovních prostředků", BGR
8)
500, duben 2008, kap. 2.31, Práce na plynových vedeních
Pro Německo je třeba dodržovat tento předpis oborového sdružení pro německé
zákonné úrazové pojištění.
Pro Německo se v návodu „Kontroly těsnosti rozvodů pitné vody pomocí stlače-
9)
ného vzduchu, inertního plynu nebo vody" (leden 2011) německého Ústředního
svazu společností z oboru sanity, topení a klimatizace (ZVSHK – Zentralverband
Sanitär Heizung Klima) pod položkou „3.1 Všeobecně" ohledně národních předpisů
stanoví:
„Kvůli stlačitelnosti plynů je při provádění tlakových zkoušek pomocí vzduchu z fyzi-
kálních a bezpečnostně technických důvodů nezbytné dodržovat předpisy pro
prevenci úrazů „Práce na plynových zařízení" a soubor předpisů „Technické předpisy
pro plynové rozvody DVGW-TRGI. Proto byly ve shodě s příslušným oborovým
sdružením a v návaznosti na tento soubor předpisů stanoveny zkušební tlaky na
maximální hodnotu 0,3 MPa/3 bary/43,5 psi stejně jako u zatěžovacích zkoušek
a kontrol těsnosti. Tím jsou splněny národní předpisy."
Evropská norma EN 806-4:2010 uvádí k „výběru dezinfekčních prostředků"
10)
„Rozvody pitné vody mohou být dezinfikovány po propláchnutí, pokud to stanovila
odpovědná osoba nebo správní orgán."
„Všechny chemikálie, které se používají k dezinfekci rozvodů pitné vody, musí
odpovídat požadavkům na chemikálie pro úpravu vody, které jsou stanoveny
v evropských normách, nebo v národních normách a technických předpisech, pokud
nelze aplikovat příslušné evropské normy."
„Použití a aplikace dezinfekčních prostředků musí být prováděny ve shodě s přísluš-
nými směrnicemi EU a všemi místními a národními předpisy."
„Přeprava, skladování, manipulace a použití všech těchto dezinfekčních prostředků
může být nebezpečné, proto musí být přísně dodržovány požadavky ochrany zdraví
a bezpečnostní předpisy."
Technická norma – pracovní list DVGW W 557 (A), říjen 2012, Německého
O
, chlornan sodný NaOCl
11)
2
2
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW) a v návodu „Proplachování,
O
/l a doba působení
dezinfekce a uvádění do provozu rozvodů pitné vody" (srpen 2014) německého
2
2
Ústředního svazu společností z oboru sanity, topení a klimatizace (ZVSHK).
12)
předpisy, pracovní list G 600, duben 2018, DVGW-TRGI 2018" Německého
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutsche Vereinigung des Gas- und
Wasserfaches) stanovuje mj. následující:
„5.6.2 Bezpečnostní opatření během zkoušek
Kvůli stlačitelnosti plynů je třeba při provádění zatěžovacích zkoušek během zkoušek
dodržovat potřebná bezpečnostní opatření. Max. zkušební tlak nesmí překročit
hodnotu 3 bary.
Je nutné zabránit jakémukoli náhlému zvýšení tlaku v kontrolovaném vedení."
Pro Německo se v technických předpisech pro plynové instalace „Technické
ces
195