Depuy Synthes EXPEDIUM SFX Handbuch Seite 21

KONTRAINDIKACE
Relativní kontraindikací pro použití těchto zdravotnických
prostředků jsou chorobné stavy, u kterých je prokázáno, že je
lze spolehlivě a předvídatelně zvládnout bez použití interních
fixačních zdravotnických prostředků.
Akutní systémová infekce nebo infekce v místě plánované
implantace jsou kontraindikací pro implantaci.
Závažná osteoporóza je relativní kontraindikací, protože může
zabránit dostatečné fixaci spinálních kotviček, a tím znemožnit
použití tohoto nebo jakéhokoli jiného systému prostředků pro
operace páteře.
Jakékoli entity nebo stavy, které zcela vylučují možnost fúze,
např. rakovina, ledvinová dialýza nebo osteopenie, jsou
relativní kontraindikací. Další relativní kontraindikací je obezita,
některá degenerativní onemocnění a přecitlivělost na cizí tělesa.
Zaměstnání, úroveň aktivity nebo mentální kapacita pacienta
mohou být při tomto chirurgickém zákroku také relativní
kontraindikací. Pacienti mohou implantát vystavovat během
hojení kosti nepřiměřené zátěži zejména z důvodu zaměstnání,
životního stylu, duševní nemoci, alkoholismu nebo drogové
závislosti a mohou tak zvyšovat riziko selhání implantátu.
Prostudujte také část VAROVÁNÍ, PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ
A MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY TÝKAJÍCÍ SE DOČASNÝCH
KOVOVÝCH INTERNÍCH FIXAČNÍCH ZAŘÍZENÍ.
VAROVÁNÍ, PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ
A MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
TÝKAJÍCÍ SE DOČASNÝCH KOVOVÝCH
INTERNÍCH FIXAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
V následující části jsou uvedeny konkrétní varování, preventivní
opatření a možné nežádoucí účinky, se kterými by se měl
operatér seznámit a vysvětlit je pacientovi. Tato varování
nezahrnují všechny nežádoucí účinky, ke kterým může
obecně při operaci dojít, ale jsou závažným činitelem, který
je nutné vzít v úvahu při použití takových zdravotnických pro-
středků, jako jsou kovová interní fixační zařízení. S obecnými
operačními riziky by měl být pacient seznámen před operací.
VAROVÁNÍ
1. SPRÁVNÁ VOLBA IMPLANTÁTU JE VELMI DŮLEŽITÁ.
Možnost úspěšné fixace se zvyšuje volbou správné velikosti,
tvaru a konstrukce implantátu. I když správný výběr může
minimalizovat rizika, velikost a tvar lidských kostí představuje
omezení velikosti, tvaru a síly implantátů. Kovové zdravotnické
prostředky pro interní fixaci nemohou snášet takové aktivity,
jako zdravá kost. Od žádného implantátu nelze očekávat,
že odolá úplnému zatížení bez podpory.
2. IMPLANTÁTY SE MOHOU ZLOMIT, JSOU-LI VYSTAVENY
ZVÝŠENÉMU ZATÍŽENÍ SOUVISE JÍCÍMU SE ZPOŽDĚNÝM
SPOJENÍM NEBO PAKLOUBEM (PSEUDOARTRÓZA).
Nástroje pro interní fixaci sdílejí zatížení a používají se pro
dosažení správné polohy, než dojde k normálnímu zhojení.
Pokud trvá hojení déle nebo k němu vůbec nedojde,
může se implantát v důsledku únavy kovového materiálu
zlomit. Největší vliv na životnost implantátu mají kromě
ostatních podmínek stupeň spojení a jeho úspěšnost,
námaha způsobená zatěžováním a úroveň aktivity. Zářezy,
škrábance a ohýbání implantátu během operace mohou
také přispět k brzkému selhání. Pacienti by měli být plně
informováni o rizicích selhání implantátu.
3. KOMBINOVÁNÍ KOVŮ MŮŽE ZPŮSOBIT KOROZI.
Poškození korozí má mnoho forem a některé z nich se
vyskytují u kovů chirurgicky implantovaných pacientům.
Plošná nebo rovnoměrná koroze je přítomna na všech
implantovaných kovech a slitinách. Rychlost koroze
kovových implantátů je většinou velmi nízká vzhledem
k přítomnosti pasivních vrstev na povrchu. Při kontaktu
různých kovů, např. nerezavějící oceli a slitiny kobalt-
chrom-molybdenu nebo kobalt-nikl-chrom-molybdenu,
se urychluje proces koroze nerezavějící oceli a dochází
k jejímu rychlejšímu poškození. Koroze často urychluje
únavu materiálu implantátů a jejich zlomení. Zvýší se také
podíl kovových složek uvolňovaných do tělního systému.
Zařízení pro interní fixaci, jako jsou například tyčky, háky,
které přicházejí do kontaktu s jinými kovovými předměty,
musejí být vyrobeny z podobných nebo kompatibilních kovů.
4. VÝBĚR PACIENTŮ. Při výběru pacientů, u kterých má být
interní fixační zdravotnický prostředek použit, mohou být pro
úspěch celé procedury velice důležité následující faktory:
A. Hmotnost pacienta. Pacient s nadváhou nebo obézní
pacient by mohl zdravotnický prostředek natolik zatížit,
že by mohlo dojít k jeho selhání nebo selhání operace.
B. Zaměstnání a aktivity pacienta. Pokud pacient
v zaměstnání nebo v rámci jiné činnosti zvedá těžké
předměty, zatěžuje svaly, otáčí se, opakovaně se ohýbá,
shýbá, běhá, hodně chodí nebo se věnuje manuální
práci, nesmí tyto činnosti provádět, dokud kost není úplně
zhojena. Pacient nemusí být schopen vrátit se k těmto
činnostem bez omezení, i když došlo k úplnému zahojení.
C. Senilita, duševní nemoci, alkoholismus a užívání
drog. Tyto a další stavy by mohly zapříčinit, že pacient
bude ignorovat určitá nezbytná omezení a opatření
důležitá pro použití zařízení, což by mělo za následek
selhání implantátu nebo jiné komplikace.
D. Určitá degenerativní onemocnění. V některých
případech může být v době implantace průběh dege-
nerativních onemocnění tak pokročilý, že by to mohlo
podstatně snížit očekávanou životnost zdravotnického
prostředku. V takových případech mohou být ortopedické
pomůcky považovány jen za oddalovací techniku nebo
dočasné opatření.
E. Přecitlivělost na cizí tělesa. Operatér by si měl být
vědom, že žádný předoperační test nemůže úplně
21 of 176