Carrier 38QHP09E8S-1 Installationshandbuch Seite 40

7. INFORMACE PRO PROVÁDĚNÍ SERVISNÍCH ZÁSAHŮ
plnicí objem odpovídá velikosti místnosti, ve které jsou umístěny součásti obsahující chladivo,
odvětrávací zařízení a výstupní hadice jsou dostatečně funkční a nejsou zakrývány,
pokud je používán nepřímý chladicí okruh, je nutné dílčí okruhy zkontrolovat ohledně přítomnosti chladiva,
označení zařízení musí být i nadále jasně viditelné a čitelné.
nečitelná označení a tabule je nutné opravit,
pokud nejsou potrubí chladiva nebo jeho součásti vyrobeny z materiálů přirozeně odolných proti korozi nebo
nejsou proti působení koroze vhodně chráněny, musí být umístěny v poloze, kdy je nepravděpodobné jejich
vystavení jakýmkoliv látkám, které by mohly mít za následek korozi vedení chladiva.
7.9 KONTROLY ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Opravy a údržba elektrických součástí musí zahrnovat počáteční bezpečnostní kontroly a kontrolní postupy
součástí. Pokud dojde k závadě, která by mohla mít vliv na snížení bezpečnosti, nesmí být obvod připojen
k žádnému zdroji elektrické energie, dokud nebude tato závada náležitě odstraněna. Pokud není možné závadu
okamžitě odstranit, ale je nutné pokračovat v provozu, je třeba zajistit přiměřené dočasné řešení. Tuto situaci je
nutné oznámit vlastníkovi zařízení, aby byly informovány všechny strany.
Počáteční bezpečnostní kontroly musí zajišťovat:
vybití kondenzátorů: musí být provedeno bezpečným způsobem pro zamezení možnosti jiskření
zamezení odhalení veškerých elektrických součástí a kabelů pod napětím při plnění, čistění nebo
proplachování systému,
nepřerušené stálé uzemnění.
7.10 OPRAVY UTĚSNĚNÝCH SOUČÁSTÍ
10.1 Během oprav utěsněných součástí musí být od příslušného zařízení před demontáží utěsněných krytů atd.
odpojeny veškeré přívody elektrické energie. Pokud je zachování přívodu elektrické energie do zařízení
během opravy nezbytně nutné, potom musí být zajištěno trvalé použití vhodného přístroje pro detekci úniku,
který je nutné umístit do nejkritičtějšího místa, aby byla zajištěna výstraha v případě hrozící nebezpečné
situace.
10.2 Při práci na elektrických součástech je nutné věnovat zvláštní pozornost tomu, aby nedocházelo
k pozměňování pláště takovým způsobem, který by měl za následek snížení stupně ochrany. To zahrnuje
poškození kabelů, nadměrný počet přípojek, provedení svorek, které neodpovídá originální specifikaci,
poškození těsnění, nesprávné upevnění víček apod.
Zajistěte, aby bylo zařízení bezpečně připevněno.
Zajistěte, aby nedocházelo k degradaci těsnění nebo těsnicích prostředků do takové míry, že by dále
nemohly sloužit ke svému účelu zabránění pronikání hořlavého ovzduší. Náhradní díly musí splňovat
specifikace výrobce.
POZNÁMKA: Používání silikonových těsnicích prostředků může snižovat účinnost některých typů zařízení pro
detekci úniku.
Jiskrově bezpečné součásti není nutné před prováděním práce odpojovat.
7.11 OPRAVY JISKROVĚ BEZPEČNÝCH SOUČÁSTÍ
Nepoužívejte v obvodu žádnou trvalou indukční ani kapacitní zátěž bez ujištění, že nedojde k překročení
povolených hodnot napětí a proudu pro dané zařízení. Jiskrově bezpečné součásti jsou jediným typem, u kterého
mohou být v hořlavém prostředí prováděny opravy pod napětím. Zkušební přístroj musí zahrnovat správné
nominální hodnoty. Součásti vyměňujte pouze za díly určené výrobcem. Používání jiných dílů by mohlo mít při
úniku chladiva za následek jeho vznícení v ovzduší.
17
7. INFORMACE PRO PROVÁDĚNÍ SERVISNÍCH ZÁSAHŮ
7.12 KABELY
Zkontrolujte, zda u kabelů nedochází k opotřebení, korozi, nadměrnému tlaku, vibracím, výskytu ostrých hran
nebo jiným nepříznivým vlivům prostředí. Při této kontrole je také nutné zohlednit účinky stárnutí nebo trvalých
vibrací ze zdrojů, jako jsou např. kompresory nebo ventilátory.
7.13 DETEKCE VÝSKYTU HOŘLAVÝCH CHLADIV
Za žádných okolností nesmí být při vyhledávání nebo detekci úniků chladiva používány možné zdroje vznícení.
Není dovoleno používat halogenový hořák (nebo jiný detektor s otevřeným plamenem).
7.14 METODY DETEKCE ÚNIKU
Následující způsoby detekce úniku jsou považovány za přijatelné pro systémy obsahující hořlavá chladiva.
Pro detekci hořlavých chladiv je nutné používat elektronické detektory úniku, u kterých však nemusí být k
dispozici dostatečná citlivost, nebo mohou vyžadovat opakovanou kalibraci. (Detekční přístroj je nutné kalibrovat
v prostředí bez výskytu chladiva.) Ujistěte se, že není detektor potenciálním zdrojem vznícení a že je vhodný
pro dané chladivo. Zařízení pro detekci úniku chladiva musí být nastaveno na koncentraci LFL chladiva, musí
být zkalibrován na použité chladivo a musí být ověřena vhodná koncentrace plynu (maximálně 25 %). Kapaliny
pro detekci úniku jsou vhodné pro použití u většiny typů chladiva, je však nutné se vyvarovat používání čisticích
prostředků s obsahem chloru, protože by mohlo dojít k reakci chloru s chladivem a následné korozi měděného
potrubí. Pokud existuje podezření úniku, je nutné odstranit nebo zhasnout všechny zdroje otevřeného plamene.
Pokud je zjištěn únik chladiva, který vyžaduje pájení, je nutné ze systému veškeré chladivo vypustit nebo jej
soustředit (pomocí uzavíracích ventilů) do části, která je v dostatečné vzdálenosti od místa úniku. Před i po
vlastním pájení je potom nutné systém propláchnout dusíkem bez obsahu kyslíku (OFN).
7.15 VYPUŠTĚNÍ A VYČERPÁNÍ VZDUCHU
Při přerušení okruhu chladiva za účelem opravy nebo za jakýmkoliv jiným účelem je nutné používat konvenční
postupy. Protože je však nutné zohlednit také hořlavost, je důležité používat osvědčený postup. Je nutné dodržet
následující postup:
vypuštění chladiva,
propláchnutí okruhu inertním plynem,
vyčerpání vzduchu,
opětovné propláchnutí inertním plynem,
otevření okruhu řezáním nebo pájením.
Náplň chladiva je nutné vypustit do vhodných tlakových lahví. Aby bylo možné zajistit bezpečnost jednotky, musí
být provedeno propláchnutí systému dusíkem bez obsahu kyslíku (OFN). Tento proces může být nutné několikrát
opakovat.
Pro tuto činnost není dovoleno používat stlačený vzduch ani kyslík.
Propláchnutí lze provést přerušením podtlaku v systému pomocí dusíku bez obsahu kyslíku (OFN) a dalším
plněním, dokud nebude dosažen pracovní tlak, následným odvětráním do okolního prostředí a konečným
opětovným vytvořením podtlaku. Tento proces je nutné opakovat, dokud se nebude v systému nacházet žádné
chladivo.
Po konečném naplnění systému dusíkem bez obsahu kyslíku (OFN) je nutné systém odvzdušnit na atmosférický
tlak, aby bylo možné provádět další práce. Tato činnost je naprosto zásadní, pokud má být na potrubí prováděno
pájení. Ujistěte se, že se výstupní hadice vývěvy nenachází v blízkosti žádných zdrojů vznícení a že je zajištěno
odvětrávání.
18