Vždy udržujte provaz napnutý, vyvarujte se uvolnění.
Při používání polohovacího systému při práci uživatel spoléhá na vybavení k jeho vlastnímu držení. Je
nezbytné zvážit potřebu druhého bezpečnostního systému k zachycení pádu.
Kotevní bod musí splňovat normu EN 795 a/nebo musí mít pevnost 12 kN (kovové kotvení) nebo 18 kN
(textilní kotvení).
Kotvicí bod musí být v úrovni pasu nebo nad ním.
Používejte výhradně se spojkami certifikovanými podle EN 362. Otvor pro spojku [3] regulačního zařízení [1] musí
být připojen na postroj pomocí spojky třídy B. Do umístění koncové spojky [3] musí být vloženy spojky třídy B nebo T.
Doporučujeme používat rukavice, aby nedošlo k popálení způsobenému posouváním lana.
Vybavte se vhodným vybavením k poskytnutí pomoci a zajistěte vhodné školení pracovních týmů tak, aby mohly
zraněné osobě rychle poskytnout pomoc z důvodu minimalizace účinků bezvládného zavěšení.
Použití dvojitého provazu
Rope Adjuster musí být používán společně s pásem EN 358 a musí být připojen k bočním polohovacím kroužkům
(režim dvojitého provazu). Část lana, která je v kontaktu s kotvením, musí být chráněna trubičkovým popruhem [6].
Regulace délky lana se musí provádět při vyložení hmotnosti z lana:
• zkrácení délky, táhněte volný konec provazu [5] nahoru, dokud nedosáhnete požadované délky; při plném zatížení
vahou těla pohyblivá páčka [2] provaz automaticky zablokuje (obr. 2)
• prodloužení lana: regulační zařízení [1] držte v ruce a palcem na zajišťovací páce [2] ji uvolněte (obr. 3), znovu
zatižte vahou tak, že necháte lano uvnitř regulačního zařízení [1] prokluzovat, kdy páka [2] při úplném zatížení
hmotností těla lano automaticky zablokuje [1].
Použití jednotlivého provazu
Používáte-li pás se stehenními popruhy EN 813, můžete Rope Adjuster spojit přímo s centrálním kroužkem postroje
a používat jej v režimu „s jednotlivým provazem" (obr. 4). Regulace délky musí být provedena jako v případě použití
v režimu „dvojitého provazu".
NÁVOD K POUŽITÍ - KONEKTOR
Oblast použití
Łączniki, które mogą być ewentualnie dostarczone razem z produktem, są certyfikowane zgodnie z normą EN
362:2004 i nadają się do stosowania w systemie do ochrony przed ryzykiem upadku z wysokości. Niektóre modele
mają również certyfikat zgodności z normą EN 12275:2013 i można je stosować w alpinizmie. Charakterystyka i
kolejne certyfikaty łączników, dostarczonych ewentualnie z produktem, przedstawione są w tab.K, w której podano
także kody referencyjne na oznakowaniach łączników.
Klasy (tab.K)
EN 362:2004. Klasa A: Łącznik przeznaczony do wpinania bezpośrednio do określonego zakotwiczenia. Klasa B:
Łącznik do zastosowań ogólnych. Klasa T: Łącznik kierunkowy. Klasa Q: Szybkie łącze. Klasa M: łącznik uniwersalny.
EN 12275:2015. Klasa B: Łącznik do zastosowań ogólnych. Klasa H: Łącznik do asekuracji poprzez węzeł
wyblinkowy. Klasa K: Łącznik przeznaczony do stosowania na trasach typu via ferrata. Klasa X: Łącznik owalny.
Klasa Q: Szybkie łącze.
Główny materiał, z którego wykonany jest łącznik, wskazano w tab.K, kolumnie w „Materiał": S = Stal; SS = Stal
nierdzewna, AL = Stop aluminium.
Zastosowanie
Należy brać pod uwagę długość łącznika, jeżeli stosowany jest z systemem do zatrzymywania upadków z wysokości,
ponieważ ma ona wpływ na długość upadku.
Prawidłowe wpinanie łącznika pokazano w tab. K oraz na rysunkach od K1 do K 6. Użytkownik korzystający z
łącznika z ręcznym zamknięciem (rys. K1) powinien unikać wielokrotnego odpinania go podczas tej samej zmiany
82