Herunterladen Diese Seite drucken

Bresser 70/900 NG Bedienungsanleitung Seite 97

Werbung

Verfügbare Sprachen
  • DE

Verfügbare Sprachen

  • DEUTSCH, seite 4
1. Technická data:
• Dvoučočkový systém objektivu
(achromát) ze skleněného materiálu
• Azimutální montáž s kolébkou pólové výšky
(optimalizovaný systém montáže s ohebný-
mi hřídeli)
• Zvětšení: 45x – 337,5x
• Průměr objektivu: 70 mm
• Ohnisková vzdálenost: 900 mm
• 3 okuláry: K-20 / K-12 / K-4 mm
• Zenitové zrcadlo
• Hledáček 6x25
• Převracející čočka 1,5x
• Výškově přestavitelný hliníkový stativ
2. Možné objekty pozorování:
V následujícím textu jsme pro tebe vyhledali
některá zajímavá nebeská tělesa a hvězdoku-
py. Na příslušných obrázcích na konci návodu
můžeš vidět, jak za dobré viditelnosti objekty
uvidíš teleskopem s dodanými okuláry.
Měsíc
Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země.
(obr. 19)
Průměr: 3 476 km
Vzdálenost: asi 384 400 km
Měsíc je znám od prehistorických dob. Po
Slunci je to druhý nejjasnější objekt na obloze.
Protože Měsíc oběhne okolo Země jednou za
měsíc, mění se stále úhel mezi Zemí, Měsícem
a Sluncem; je to vidět na cyklech fází Měsíce.
Doba mezi dvěma po sobě následujícími fáze-
mi novu činí asi 29,5 dne (709 hodin).
Mlhovina v Orionu (M 42)
M 42 v souhvězdí Orion (obr. 20)
Vzdálenost: 1 344 světelných let od Země
Při vzdálenosti asi 1 344 světelných let je ml-
hovina v Orionu (Messier 42, zkráceně M 42)
nejjasnější difúzní mlhovinou na obloze – je vi-
ditelná pouhým okem a je vděčným objektem
pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších
polních kukátek až po největší pozemní obser-
vatoře a Hubbleův vesmírný dalekohled.
Jedná se o hlavní část daleko většího mračna
z plynného vodíku a prachu, které se více než
10 stupni rozprostírá přes polovinu souhvězdí
Orion. Rozlehlost tohoto mohutného mračna
činí několik stovek světelných let.
Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry (M 57)
M 57 v souhvězdí Lyry (obr. 21)
Vzdálenost: 2 412 světelných let od Země
Slavná prstencová mlhovina M 57 v souhvězdí
Lyry se často považuje za prototyp planetární
mlhoviny; patří mez skvosty letní oblohy se-
verní polokoule. Novější šetření ukázala, že
se se vší pravděpodobností jedná o prstenec
(torus) z jasně svítící hmoty, která obklopuje
centrální hvězdu (viditelnou jen většími tele-
skopy) a nikoli o kulovitou nebo elipsoidální
plynovou strukturu. Pokud bychom prstenco-
vou mlhovinu pozorovali ze strany, podobala
by se mlhovině Činka (M 27). V případě toho-
to objektu se díváme přesně na pól mlhoviny.
CZ
97

Werbung

loading